Black Swan

V pondělí jsme se v rámci každoroční valentýnské výpravy do kina s holkami vydaly na Černou Labuť.

Téměř dvouhodinové drama od režiséra Darrena Aronofskyho vyvolalo v naší skupině různorodé pocity. Upřímně, těch, kterým se film líbil, bylo jen pár, ale všechny jsme se shodly na skvělém výkonu hlavní hrdinky Niny v podání Natalie Portman, která ve filmu předvedla svůj životní výkon. Baletku mám v rodině a sama vidím tu neskutečnou dřinu a odříkání, takže si dokážu představit, co musela Natalie Portman denně podstupovat, aby byla schopná takto fyzicky náročnou roli zvládnout. Ne nadarmo se v jejím případě šušká o minimálně nominaci na Oskara. 

Mně se i přes klasické "škatulkování" film moc líbil. Škatulkováním mám na mysli to, že si autor neodpustil klasický model - baletka s lesbickými touhami, choreograf (skvělý Vincent Cassel), kterému se baletka musí nejprve odvděčit, aby získala hlavní roli, apod. Velmi hezky udělané mi přišlo propojení kontrastu bílé a černé labutě z nádherného Čajkovského Labutího jezera s propukající nemocí Niny, kdy obě dějové linie vrcholí společně velkou premiérou.

Víc už nebudu prozrazovat, za mě má film palec nahoru a běžte se podívat. :)

drama / thriller
USA, 2010, 108 minut

Režie: Darren Aronofsky
Scénář: Mark Heyman, Andres Heinz, John J. McLaughlin
Kamera: Matthew Libatique
Hudba: Clint Mansell
Hrají: Natalie Portman, Vincent Cassel, Mila Kunis, Barbara Hershey, Winona Ryder

  

Vzpomínka na New York

Po více jak 4 měsících, které patřily mezi mé nejhorší životní období se zase pomalu začínám vracet do normálu. Objevuju kolem sebe lidi, kterým na mě opravdu záleží - vždycky tu byli, jen si toho člověk občas nevšimne. A objevila jsem v sobě zatím nepoznaný druh lásky k človíčkovi, který ve mě pomalu roste. Chodím se na něj dívat na ultrazvuk, těším se na zvuk jeho srdce a ikdyž jsme se ještě nesetkali, už teď to malinký stvoření miluju víc než cokoliv na světě. :o)

Tak strašně moc se těším na jaro a na léto, až budou zase dlouhé dny, až si s přítelem sedneme po práci na zahrádku, až na sebe ráno hodím jenom šaty a žabky, až bude vonět vzduch přírodou.... To je zatím ale všechno daleko, proto alespoň vzpomínka na léto, kdy jsme byly se sestrou v New Yorku, mém nejmilovanějším městě na světě. :o)